Klub létajících myší / O Klubu ...

ru | en | cz


O Klubu létajicích myší

Létající myš (čili netopýr) je zajímavá především ve dvou ohledech. Zaprve tím, že ač myš, nenechává se omezovat místem, kam byla již zrodem zaškatulkována a kde je doma. Má-li chuť na létání, proletí se. To je u bežné konformní myši nemyslitelné. Díváme-li se tedy na létající myš především jako na myš, pak musíme ocenit její vnitří sílu nepoddat se vnějšímu očekávání a sílu být vnitřně svobodná. Druhý svéráz létající myši je vlastně obecným vnějším výrazem konkrétnějšího svérázu prvního - jde o její svéhlavý postoj ke svému životu - postoj vlastní více než polovině jejího života - postoj, který se všem ostatním zdá být převrácen vzhůru nohama.

A právě tento moment lze považovat za místo setkání létajících myší z metra a létajících myší z říše přírody. První zavěšení v metru nebylo, pravda, inspirováno postojem k životu biologické létající myši, nýbrž šlo o výraz obdobného vnitřního postoje normálních lidí. Tako pojata si je ovšem logika obou postojů navzájem až nápadněně podobná a pro trochu zašmodrchané ideové vysvětlení k počínání si členů Klubu létající myši jako svého druhu výzvy ze zvířecí říše k napodobování a tím také tichému vyjádření svých pocitů, bohatě postačuje. Howgh (čti: hau).

Historie KLM (Klubu létajících myší) se začala psát 8.3. 2004 na 3. linii Sankt Petěrburgského metropolitenu mezi stanicemi Vasiljeostrovská a Primorská. V podvečer toho dne se Lore Schoonjans a Jan Mosbauer poprve v dějinách tohoto metropolitenu zavěsili technikou létajících myší na držadlo nad sedadly a poprve si tak vychutnali převráceně udivené pohledy cestujících metropolitenu, usazených na protější lavici.