Trupky na cestách : Ukrajina a Turecko (2002)



Základy Turečtiny

Neslibuji, že je zde všechno zcela bezchybně. s turečtinou jsem přišel do kontaktu jenom během tří týdnů a proto velmi povrchně. smyslem je pouze uvést úplné minimum pro primitivní 'dohovoření se' v situacích, kdy jste den nejedli a chtěli by jste si v zapomenuté vesničce kdesi u gruzie (kde se nakonec stejně hovoří dialektem podobným 'azerbajdžánské turečtině' - ona ta 'turecká turečtina' je vlastně prý jakousi vedlejší větví, i když jí mluví nejvíce lidí.) koupit chléb nebo hledáte cestu z téhle vesničky k vlaku či autobusovému nádraží.

snažil jsem se vždy svou paměť a poznámky potvrdit ve slovníku, takže to snad bude v pořádku. nepovedlo se mi bohužel pod tureckou klávesnicí ve voknech najít všechny písmenka turecké abecedy (některá z těch netypických), takže jsem byl nucen trochu improvizovat. snad jen dočasně.


Výslovnost

ty hlásky, které zde neuvádím, se čtou víceméně jako v češtině.

turecká hláska česká výslovnost příklad
c cami [džami] - mešita
ç č çok [čok] - mnoho, hodně
gs háčkem, pozn. zatím budu zančit jako 'g+' prodlužuje předcházející samohlásku daglar [dáhlar] - hory
j ž plaj [plaž] - pláž
ss háčkem dole, pozn. zatím budu zančit jako 'š' š sehir [šehir] - město
y j yok [jok] - není, neexistuje (používá se místo běžného 'ne')
i bez tečky, pozn. zatím budu zančit jako 'i-' 'temné' e kiz [khz] - děvče, dcera, panna
ö 'temné' ú, trošku k ó göl [gúhl] - jezero
ü í s kulatými rty üç [ič] - tři

Zpět nahoru

Fráze a slovíčka

s touhle trochou se dá docela v pohodě vystačit. samozřejmě to jde i bez ní, ale není to ono.

ahoj
dobrý den
děkuji (moc)
ano
ne
merhaba
günaydi-n
tešekkür (ederim)
evet
hayi-r*
slečna, paní
pan
prosím
promiňte
dobrá
hani-m
bey
lüften
affedersiniz
tamam
* moc se nepoužívá, běžně se říká 'yok', což doslova znamená 'neexistuje' a funguje jako naše 'ne'.
pomooóc
vítej
sbohem
den
noc
imdat
hoš geldiniz
allahai-smarladi-k
gün, gündüz
gece
včera
dnes
zítra
ráno
večer
dün
bugün
yari-n
sabah
akšam

kde
kam
odkud
tady, zde
sem
odtud
tam (kde?)
tam (kam?)
odtam
kdy
co
nerede (neresi)
nereye
nereden (nereli)
burada (burasi)
buraya
buradan
orada (ora,orasi)
oraya
oradan
ne zaman ne
proč
jak
kolik

kolik peněz
kolik je hodin?
kolik ti je?
hodina
týden
měsíc
rok
niçin, neden
nasi-l
ne kadar, kaç (tane)
kaç para
saat kaç?
yaš kaç?
saat
hafta
ay
yaš (yi-l)
için

blízko
daleko
toto
tamto
holka
kluk
bratr
sestra
yaki-n
uzak
bu
šu, šo
ki-z
og+lan
erkek kardeš
ki-z kardeš
otec
matka
muž
žena
moje sestra
můj táta
česká rep.
lež
anne
baba
erkek
kadi-n
ki-z kardešim
babam
çek cumhuriyeti
yalan

tužka, propiska
psát
nůž
hodinky
sýr
chéb
voda
kalem
yazmak
bi-çak
saat
peynir
ekmek
su
čaj
bazar
dům
hory (hora)
kus
vlak
gar
çay
çarši
ev
dag+lar (dag+i)
tane
tren
nádraží

jít
přijít
zůstat
stát, stop
sedět
lehnout si
spát
spánek
spacák
stan
gitmek
gelmek
kalmak
durmak
oturmak
yatmak
uyumak
uyku
uyku tulumu
çadi-r
rozumět
silnice, cesta, ulice
nový
starý
chtít, žádat
dělat
pít
jíst
hledat
zapomenout
anlamak
yol, šose
yeni
eski
ödemek
yarmak
içmek
yekmek
aramak
unutmak

Zpět nahoru

Číslovky

1 ... bir
2 ... iki
3 ... üč
4 ... dört
5 ... beš
6 ... alti-
7 ... yedi
8 ... sekiz
9 ... dokuz
0 ... si-fi-r
10 ... on
11 ... on bir
12 ... on iki
20 ... yirmi
21 ... yirmi bir
30 ... otuz
40 ... ki-rk
50 ... elli
60 ... altmi-š
70 ... yetmiš
80 ... seksen
90 ... doksan
100 ... yüz
200 ... iki yüz
1000 ... bin
1200 ... bin iki yüz
2000 ... iki bin
10000 ... on bin
100000 ... yüz bin
1000000 ... bir milyon

Zpět nahoru

Gramatika

Podstatná jména

Podle samohláskové harmonie v turečtině se dělí samohlásky na dvě skupiny:

1. skupina: a, i-, o, u 2. skupina: e, i, ö, ü

Množné číslo se tvoří příponou -lar nebo -ler podle pravidel samohláskové harmonie. Jestliže Podstatné jméno obsahuje ve své poslední slabice některou z hlásek první skupiny, pak je přípona -lar. Ve všech ostatních případech je přípona -ler. Příklady:

Singular Plural
ev (dům)
kiši (osoba)
kaši-k (lžička)
ki-z (děvče)
oto (auto)
okul (škola)
kitap (kniha)
otel (hotel)
evler (domy)
kišiler (osoby)
kaši-klar (lžičky)
ki-zlar (děvčata)
otolar (auta)
okullar (školy)
kitaplar (knihy)
oteller (hotely)

Zpět nahoru

Pády podstatných jmen jsou částečně odlišné od češtiny. Tvoří je přípony a to na základě samohláskové harmonie. Osobně jsem pády nepoužíval a nejsem lingvista, tudíž do toho moc nevidím, nicméně podle anglicko-turecké konverzace to vypadá takto:

Pád Singular Plural
Absolute. göl (lake)
arkadaš (friend)
göller (lakes)
arkadašlar (friends)
Accusative. gölü (the lake)
arkadaši- (the friend)
gölleri (the lakes)
arkadašlari- (the friends)
Possessive. gölün (of the lake)
arkadaši-n (of the friend)
göllerin (of the lakes)
arkadašlari-n (of the friends)
Dative. göle (to the lake)
arkadaša (to the friend)
göllere (to the lakes)
arkadašlara (to the friends)
Locative. gölde (in the lake)
arkadašt*a (at the friend´s)
göllerde (in the lakes)
arkadašlarda (at the friends)
Ablative. gölden (from the lake)
arkadašt*an (from the friend)
göllerden (from the lakes)
arkadašlardan (from the friends)
* zde je v souladu s pravidly harmonie konsonant 't' na místo 'd' (obdobně po hláskách 't', 'k', 'p', 's' apod.)

Zpět nahoru

Zájmena

Osobní zájmena:

ty on/ona/ono my vy oni
ben sen o biz siz onlar

Přivlastňovací zájmena. Frázi 'můj dům' mohu vyjádřit 'benim evim' nebo pouze 'evim', neboť podle koncovky lze osobu rozpoznat. Frázi 'jejich dům' lze říci jak 'evi' tak 'evleri'.

moje tvoje jeho/její/jeho naše vaše jejich
benim senin onun bizim sizin onlari-n
můj dům
tvůj dům
jeho dům
náš dům
váš dům
jejich dům
.
(ben-im)
(sen-in)
(o-nun)
(biz-im)
(siz-in)
(onlar-i-n)
.
ev-im
ev-in
ev-i
ev-imiz
ev-iniz
ev-i
ev-leri
moje auto
tvoje auto
jeho auto
náše auto
váše auto
jejich auto
.
(ben-im)
(sen-in)
(o-nun)
(biz-im)
(siz-in)
(onlar-i-n)
.
araba-m
araba-n
araba-si-
araba-mi-z
araba-ni-z
araba-si-
araba-lari-

Zpět nahoru