Trupky na cestách : Ukrajina a Turecko (2002)



A zase zpátky

Pozemní cesta - vlaky i různě jinak - ze severovýchodního Turecka, přes celý Balkán, domů do Brna.


31.8. sobota - 2.9. podnělí

Opět díra v textu. Zatím nepřepsáno z deníku.

3.9. úterý

[Kapikule - St. Zagora - Ruse/Giurgiu - Bukurešť]

Andrej ‚má jen 40 minut' do odjezdu jeho vlaku, což ho trochu zplašilo, tak bere pomoc prvního nadháněče (i když pochopitelně umí rumunsky, proboha) a mizí v davu.

Zjišťuju, že biljet (rapid) do Budapeště je za nehorázných 1,300,000 Lei, do Cluje za 330,000 Lei (accelerat).

To je mazec, tak Rumuni od loňska krutě podražili (snad dvojnásobek nebo co)(nakonec ne dvojnásobek, ale z dříve nicotného příplatku za accelerate udělali pořádnou položku - polovina ceny personate, takže např. lístek pers. stojí 200,000 Lei, tentýž acc. pak stojí 300,000 Lei, zatímco loni by to bylo tak max. 210,000 Lei. Rapidem blbost jezdit).

21:51 mi jede acc. do Cluje.

Zpět nahoru

4.9. středa

[Cluj-Napoca - Oradea - Budapešť]

10:45 ráno jsem v Cluji.

68,000 Lei za pers. do Oradei. Jinak:

Cluj - Biharkerestezs : 454,000 Lei

Cluj - Buda : 970,000 Le.

1 hod. na inetu za 10,000 Lei. Trajdám městem.

14:30 pers. do Oradei.

18:30 v Oradei. První hoďku jsem se vezl v první třídě, kde bylo na rozdíl od nemilosrdně narvané dvojky liduprázdno. Dělal jsem, že nechápu, co mi průvodčí říká a mlel jsem cipoviny po česky (říkal docela jasně: ‚klasa doua'). Ostatní černochy z jedničky se mu povedlo vyhnat. Po hoďce jsem se ale nechal nachytat rozvalenej v kupéčku, a protože jsem věděl, že dvojka už je prázdná, tak jsem po úvodní průpovídce průvodčího řekl: ‚ahá, klasa doua!' a tím se vyexpedoval do prázdné, i když ušmudlané dvojky.

Oradea - Briharkerestesz : 195,000 Lei

Oradea - Buda : 716,000 Lei (ve 4,15 a 9,20)

Haluzí narážím před nádrem na auto s cedulkou Budapest. Holka před ním se mě ptá, kam jedu. Říkám Bihár, pak Buda. Ona jestli nechci jet autem, ptám se kolik. Volá nějakého křena, ten krčí rameny, jako by nevěděl a pak říká 15 Euro. Já, že dám 12. Prý, že jo. Vzhledem k tomu, jak lehce to vzal jsem měl kruci říct 10 nebo 8, su měkej debil. Před 20:00 vyrážíme. Jede jeden rumunskej páreček - řidič je někdo jinej, než s kým jsem se domlouval (že dnes nejede). Moc sympatická cesta to nebyla (nezbytný nákup hromady kartonů jakýchsi šitcigár v dutyfree shopu na hranicích - přes Maďarsko jedu obložen kartony), ale v 23:00 jsme dorazili do Budy k hotelu Stadion. Trochu mě to sere, páč kořeň v Oradei slíbil, že mě hodí na Keleti (prvně se ale trochu cukal, až pak kývl, že není problém. Sketa, prostě mě nechal vyudit). Řidič ale anglicky neumí a na Keleti kroutí rukama, že to ani náhodou. Zkouším situaci trochu vyhrotit, zvyšuju hlas a máchám rukama. Křen za volantem trochu změkl, ale ne moc a nabízí mi Keleti za 5 USD. Tak to ne. Rači si Keleti najdu. Pak se mě ptá, kolik je 50 Kč,- v USD a ukazuje 50-ti kačku. Říkám 1,5 USD. Prý jestli koupím. Říkám, že nepotřebuju Kč. On evidentně už vůbec ne a tak mi ji dává. Pohoda.

Na nedaleké benzínce se ptám, kde je Keleti. Děvče říká, že Keleti končí hned vedle benzínky, prý jen musím dojít na začátek, údajně tak půl hoďky. Fakt jo, jen jsem tam za 10 minut. Vlak mi jede v 4:50 z Deli a v 6:10 atsudá.

Zjišťuju, jak se dostat na Deli. Prý metrem (jasně), ale to že jede až v 4:50. Tak to je mi akorát na prd. Takže zůstávám tady. Aspoň tu vedle sedí docela pěkný holky.

Zpět nahoru

5.9. čtvrtek

[Bukurešť - Komárno - Bratislava - Brno]

Sedím tady na Keleti a střídavě kecám s dvěma pěknýma Polkama (Iga a Kamila), co stopují do Zagrebu (jenže Maďaři neberou a neumí anglicky tak to chtějí dojet vlakem) a studují etnologii (Iga) a chorvatštinu (Kamila), a střídavě dopisuji deník, kde jsem se konečně dostihnul (moment psaní. Teď je teď a teď je zas teď). Po dvou měsících. Na konci, klasika. A je to škoda, protože teď má ten bloček poloviční cenu; je více popisnej než živej.

Ceny vlaků v Maďarsku se oproti Rumunsku skoro nepohnuly:

Buda - Komarom : 770 Ft,-

Buda - Bratislava : 3,600 Ft,-

Buda - Biharkerestezs : 1,792 Ft,-

Ráno v 6:10 mi jede vlak do Komaroma, kam se navlakuju už 45 min předem a spím. Vlakem do Komaroma je to dvě hoďky, po osmé vysedám.

buzerace v čekárně na Keleti:
Mladej kluk v černým tričku, černých kapsáčích s pevnýma černýma botama a velkou černou vysílačkou je zaměstnán u maďarských drah na Keleti zřejmě jako ostraha. Ostraha čekárny před unavenými, pospávajícími cestujícími a ‚houmi' nejrůznějšího střihu a ražení, čekajícími zde na vlak nebo zítřek (i ty dvě Polky se ho bály, až dokud jsem jim nevysvětlil, že ony můžou klidně spát, protože se tomu klukovi evidentně líbily a nedovolil by si je vzbudit). Jeho práce sestává z neustálého cirkulování mezi obyvateli čekárny, při které pečlivě ‚znovubudí' drtivou většinu z nich (kromě těch dvou Polek, jednoho jeho kamarádíčka a mne, protože jsem mu, zcela záměrně za tímto účelem, na chvíli půjčil walkmana (koupeného před pár dny v Isbulu). Občas také zkontroluje, jestli mají lidičky lístek na vlak (kterej já teda právě ještě nemám), ale obvykle jen budí a budí. Proč proboha, co to je??? A je to tu každej rok a je to tu pořád. Připosranej buzerovací zvyk, vítej ve střední Evropě, chlapče.
V Karsu mě hlídač nádru ještě ukázal, kde je čekárna a kde se můžu před raním vlakem prospat, i když teda v Turecku je úplně zbytečný spávat po nádražích, protože je tisícčtryry jiných a lepších možností, jak zadarmo přespat.

V Komaromu vystupuje z vlaku ještě jedno individuum s baťohem. Dáváme se do řeči. Je to Misha de Wilde, the Dutch Canadian. Vrací se z Rumunska, kde byl 3 týdny kousek od Konstanty, do Amstru. Je mu 22 let, ale je to sakra jinej cestovatel. Z baráku vypadl před 4 léty a zpět se vrací pouze vydělat si peníze, tak na měsíc, dva. 1,5 roku jezdil po Africe, pak různě. Loňský léto strávil v Pákistánu a pak celej rok na severu Indie. Teď jede do Amstru zase trochu vydělat. Jinak žil na západě Kanady.

Ukazuji mu v Komárnu u nádru jídelnu, kde obvykle jíme, před posledním skokem přes Bratislavu do Brna. Dávám segedin za 40 Sk,- a Misha 3 míchaný vejce za 21,-. V Bratislavě přejíždíme tramvají z Novýho města na hlavák a nakonec berem écéčko do Brna:

Komárno - Bratislava : 98,- Sk

Bratislava - Brno (EC) : 295,- Sk (normální rychlík něco přes dvě kila).

Předchozí kapitola: Kars a staré Ani.

Další kapitola: Epilogue.

Zpět nahoru