Trupky na cestách : Rumunsko (2001)


Přejít na hlavní text této stránky (přeskočit menu).


Brno - Budapešť (úterý 24.7.)

První poskočení: z Brna vlakem do Blavy, vlakem do Komárna, pěsky přes most do Komaroma a vlakem do Budy. Objevují se první problémečky, které nemile kynou a přerůstají do dost trapného průšvihu... večer prvního dne sedíme v Budě na nádru Kelety jak dva malí bezprizornici a naše cestovní pasy jsou neznámo kde!


Nemám pojištění. Pekin se nekolegiálně kdesi pojistil. Já se spolehl na roční cestovní pojištění na ISIC za stopade,- Kč, který jsem měl už od zimy. Ale nějak se mi doma zatoulaly všechny ty papíry kolem a navíc se mi na ISICu smazalo číslo smlouvy. Nové pojištění jsem chtěl uzavřít dopoledne před odjezdem, ale nějak jsem to všechno nestihl a tak jsem jéchal nepojištěn. Naštěstí se cestou nic nezvrtlo.
Nemáme filmy. Ty jsme taky nějak nestihli.

A PRŠÍ. Trochu varovně...

9,53 z Brna (10 min. zpoždění) za 116,- Kč do Bratislavy.
10,46 - 10,50 hranice ČR/SR - Kúty.
11,40 Bratislava, Hlavná stanica.

Přejezd na lístky Brno-Bratislava (hl.st.) až do stanice Bratislava, Nové mesto.

Tram č. 6 - jede kolem kina Ster Century, který jestvuje v klasicky-hrůzným obchodním centru zvaným POLUS CITY CENTRUM (cha). Míra Janovec - nebyl zrovna v práci.

Přes rok jsem měl brigádu na flooru (trhač lístků) v tom samým kině v brněnské Olympii a Miros tam robil ako promítač. Pak ho jako šéfa promítačů převeleli do Bratislavy. Když jsem viděl z šaliny nápis Ster Century tak se mi hned zjevila představa Mirosa a piva. Pekáč se bránil. Nechtělo se mu dovnitř. Ale zpracoval jsem ho. Vevnitř klasika sádrokartonových obchoďáků se vším tím pozlátkem. Míra v práci nebyl. Alespoň jsme koupili filmy.

Dáváme pivo Zlatý bažant (desítku) v hospůdce Zl. bažant za P. C. CENTRUM.
15,27 z Bratislavy, Nové mesto za 98,- Sk do Komárna.
POLOJASNO

Bratislava, N. mesto :
"Deli, to my serem!" (heslo dnešního dne...)

17,40 - Komárno
Pěšky do Komároma přes Dunaj.
PODMRAKEM

Vlaky z Komárna do Bratislavy:
3,46; 4,48(r); 6,16; 9,14; 16,16; 18,55

Na mostu přes Dunaj jsem čuměl na Dunaj a přitom dál šel. Praštil jsem se tak do hlavy (o sloup), že jsem se ho musel chytit, abych nespadl. Skoro se mi zdálo, že to cinklo.

Pekina pak šacoval na přechodu maďarský celník, jenž údajně hledal tovar (cigaretes, alkool, drogy, tabak). Trvalo to tak 10 minut. Pekáčovi se pak zrovna moc nepovedlo sbalit bágl, ze kterého urobil vcelku originální šišoid, což ho lehce přinasralo. Mě celník nechal být. Musím přiznat, že mě to vůbec nepřekvapilo. Příslušníci si přirozeně vyhlížejí spíš podivnosti a rarity, zatímco na první pohled slušné lidi prostě nechají žít.

Zpět nahoru