Trupky na cestách : Petrohrad (2004/6)



Přílet do Petrohradu


5. 2. - Přílet, koleje

Let z Ruzyně do Petěrburgu trvá něco přes 2 hodiny, časový posun je o dvě hodiny dopředu. Stejným letem letěli i Bohdana a Katka. Měli jsme studovat tutéž školu (SPBU) a byli jsme zorganizováni přes tentýž program (kulturní dohody mezi ČR a RF). Ve stejném letadle přiletěl i Ivan, ale ten se sem dostal přímo skrze nějaké meziuniverzitní dohody VŠE a na rozdíl od nás tří měl tzv. badyho (místní student, který by mu všechno měl ukázat). Pasová i celní kontrola bez problémů. Celník si nás vůbec nevšímal, na pasové kontrole jsem musel předložit dvě vjezdní a výjezdní kartičky (jednu jsem dostal s vízem na konzulátě, druhou rozdávali v letadle pro inostrance).

U vchodu do haly na nás čekal nějaký strejda s našimi jmény na papíře a odvezl nás rovnou na kolej (obšežitije). Nevěděli jsme kam to bude a jen doufali, že ty koleje budou levné, aby nám stačily peníze z MŠMT. Vyložil nás před nějakým barákem, řekl že to jsou naše koleje, pozdravil a odjel. Vlezli jsme dovnitř a ohlásili se na vrátnici. Po chvilce čekání dostali holky společný pokoj a mě poslali do páté etáže na komnatu 75, že tam mám složit věci a vrátit se za komandantkou s pasem a dvěma fotkami. Na pokoji seděl Fábien ze Švýcarska, který se za patnáct minut stěhoval pryč (do pronajatého bytu). Komandantka mi pak dole vystavila podle pasu prospustku na koleje a pas mi vrátila s tím, že další den mám zajít na univerzitu, tam získat napravlenije, zaplatit za koleje a přinest jí odevzdat kvitanci (o zaplacení). Jsme na obšežitije No.5 na ulici Ševčenko - tudíž údajně těch nejlevnějších. Dvoje záchody a koupelny (dámy a páni) a jedna kuchyň na patře, pokoje po dvou - jeden klíč na pokoj a nechává se dole na vrátnici.

Na pokoji bydlím se Renim z Belgie. Je přátelský, někdy až moc, až to na mě působí trochu divně a jsem z toho celý ťumpachový. Doufám, že se brzy zprasíme, pořádně pokecáme a všechno si ujasníme. Na uvítanou mi uvařil marakórny (těstoviny s kečupem). Což bylo moc fajn, protože jsem měl jen zbytek čokolády.

Zpět nahoru