Trupky na cestách : Petrohrad (2004/6)



Povstání Děkabristů a atentát na cara Alexandra II.


Na náměstích a v ulicích Petěrburgu 19. a počátku 20. století se udály významné události politických dějin Ruska. 14. (26.) prosince roku 1825 shromáždili důstojníci-děkabristé své pluky (přibl. 3 tis. mužů) na náměstí Senátu, aby přinutili senát souhlasit s konstituční formou vlády v Rusku (bezprostředním impulsem byla smrt cara Alexandra I.). 'Povstání' nebylo příliš zorganizováno, bylo značně pasivní a účastnili se jej pouze důstojníci a jejich vojáci. Večer, na příkaz nového cara Mikuláše (Nikolaje) I., rozehnaly povstalce střelbou z pušek caru věrné jednotky, přičemž zemřeli stovky lidí. 13. (25.) července pak bylo kolem Petropavlovské pevnosti oběšeno pět vůdců děkabristů a přes sto lidí bylo posláno na Sibiř a bojovat na Kavkaz.

Další politickou událostí v ulicích Petěrburgu byl atentát na cara Alexandra II. 1. (13.) března 1881. Radikální anarchistická organizace Narodnaja volja vedla od roku 1879 boj proti carskému režimu prostředky individuálního teroru na význačnější postavy režimu. Po osmi nezdařilých (!) atentátech na cara včetně výbuchu v Zimním paláci, hodili atentátnící bombu pod carův kočár jedoucí po ulici. Bomba zabila několik kozáků a kolemjdoucích. Když Alexander II. vystoupil z kočáru, hodili mu pod nohy další bombu. Ironií je, že Alexander II. byl v jistých mezích - daných Ruskem samotným - reformátorem a pokoušel se carské Rusko postavit na životaschopé základy. Nový car Alexander III., otřesený otcovou smrtí a 'poučený' skutečností, že ani otcova reformní politika radikály neuspokojila, si celou situaci vyložil naopak - Rusko je třeba pevně držet v jeho tradičním chodu a neustupovat žádným, v ruském kontextu nesmyslným, liberálním požadavkům. Na místě smrti Alexandra II. byl postaven 'Chrám spásy na krvi' v novoruském stylu.

Zpět nahoru

Dějiny Sankt Petěrburgu