Trupky na cestách : Altaj (2006)

Home > Cestopisy > Altaj (2006)


Přejít na hlavní text této stránky (přeskočit menu).


Altaj

Altaj mají v názvu hned dva subjekty Ruské federace - Altajský kraj a Altajská republika. Když se mluví o Altaji, mluví se o horách, a ty leží v Altajské republice...


O této "horní" Altaji půjde nadále řeč. Pod republikou (podle toku řek), což je však smerem na sever, severozápad, leží Altajský kraj. Jeho největším městem je Barnaul, kam pravidelně směřují vlaky z Moskvy. Barnaul leží na slepé jižní větvi oddělující se z transsibiřské magistrály v Novosibirsku. Tato větěv sice končí až v Bijsku, tj. pouhých 100 km od Gorno-Altajsku, ale jen některé moskevské vlaky dojíždějí až do Bijsku. Na cestě z Evropy na Altaj tedy téměř určitě nejprve projedete celý Altajský kraj, než dorazíte na samotný Altaj.

Přehled

Oblast: jih západní Sibiře.

Mezistátní hranice: Kazachstán, Čína a Mongolsko.

Vnitroruské hranice: (od západu) Altajský kraj, Kemerovská oblast, Chakasie, Tuva.

Hlavní město: Gorno-Altajsk (sever Altajské republiky), 54 tis. obyvatel. Do roku 1932 ne Gorno-Altajsk, ale Ulala. V letech 1932 až 1948 Ojrot-Tura.

Rozloha: 92,6 tis. km2 - tj. trochu větší, než ČR.

Obyvatelstvo: 203 tis. Z toho většina Rusů (téměř 60%), různé místní kmeny pod shrnujícím názvem Altajci (málo přes 30%) a dále asi 6% Kazachů (na úplném jihu Altaje) a 1% Ukrajinců. Pro Altajce, tak jako i pro další turkické národy, je typická nižší míra porodnosti.

nejbližší velká města: Bijsk (ne až tak velký, 100km z G-Altajsku), Barnaul (300km), Novosibirsk (600km).

Doprava na Altaj: Vlakem do Barnaulu, případně až do Bijsku. Z Barnaulu/Bijsku do Gorno-Altajsku autobus, maršrutka, autostop. Do Novosibirsku se dá určitě doletět s Aeroflotem, patrně i do Barnaulu. V rámci republiky jsou letiště v Gorno-Altajsku, Usť-Kokse a Koš-Agači. S dostupností letů na tyto místa nevím, nesázel bych na to...

Doprava po Altaji: Pouze silnice: autobusy, maršrutky, autostop.

Busy z/do Gorno-Altajsku http://altai.nsk.ru/transport.php.

Hlavní tepna - Čujský trakt, se táhne ze severozapádu na jihovýchod. Hlavní vísky na čujském traktu: Bijsk, Majma (trakt míjí samotný Gorno-Altajsk, nicméně zástavba Gorno-Altajsku a Majmy k sobě přiléhá), Usť-Sjema (zde se trakt dělí - rovně, čili podél Katuně, vede Čemalský trakt, 60 km do Čemalu; napravo, čili přes Katuň a pryč, pokračuje dál Čujský trakt), Šebalino, Seminský průsmyk (odděluje severní a jižní Altaj), Ongudaj, Jaloman (trakt se znovu přidružuje ke Katuni), Inja, Čibit, Aktaš, Kuraj (uprostřed krásné kurajské stepi, odbočka na Aktru), Koš-Agaš (slavná Čujská tep, Koš-Agač = je dobé mít pořádek v papírech. Velmi blízko hranic, tj. velmi mnoho uniforem), Tašanta a... Mongolsko.

Jezera: Altaj, to nejsou jen hory. Altaj je také krajem (vtipná slovní hříčka, víme že mluvíme o republice, ne kraji...) jezer. Každý Rus i každý místní vám asi bude vyprávět o Těleckém jezeře. Prý Bajkal v malém. Snad je opravdu krásné, nicméně bezpochyby velmi zalidněné, zaturbazované a zaturistované - alepoň ve svých snadno přístupných partiích. Soudím tak podle zkušensti, kterou jsem na vlastní kůži utržil na druhém takovém překrásném a snadno dustupném jezeře - jezeře Aja. Upřímně: ruce pryč. Neztrácejte čas. Jezero Manžerok, kousek nad stejnojmenou vesnicí na traktu nedaleko za Majmou. Je tam pěkně, nic extra. Ve vesničce mají velblouda. Od Čemalu se chodívá ke Karakolským jezerům (na název Karakol pozor, vskytuje se po celé Altaji). V oblasti Běluchy: Multinská, Kučerla, Akkem (přímo pod Běluchou). V oblasti Aktru: Modré (to je jen takový grcátko), Šavlinské a konečně opět Tělecké, ovšem z jihu. To je jiná píšnička než ze severu. Cesta k němu vede neskutečně krásným kaňónem. Neexistuje tu však až na nepravidelné mařšrutky a autostop doprava, tudíž je třeba dostatek času (případně peněz, mělo by jít najmout člun a přeplout jezero na sever).

Zpět nahoru

Mapa převzata ze stránek www.waytorussia.net

Registrace víza (OVIR)

Registraci víza je cizinec povinen provést do tří dní (nepočítaje prázdniny a víkendy) po vstupu do daného subjektu Ruské federace, ne pouze po PŘÍJEZDU do Ruska. Teoreticky je tedy třeba vízum registrovat v každé ruské oblasti, republice atd. (pozor, i Moskva a Petrohrad jsou samostatné subjekty RF), kde se zdržíte přes tři dny. To není žádná sranda, zvlášť pokud danou destinaci nemáte uvedenou v pozvání. Pro většinu oficírů je nicméně důležité, zda je vaše vízum vůbec zaregistrované (je to takový štempl v pase vedle víza). Teprve oficírské hnidy se šťourají v tom, kde vlastně. Pokaždé, co jsem navštívil Sibiř, jsem měl vízum registrované v Petrohradě. Když mě nakonec jednou potkala trochu drsnější kontrola v odlehlých horách (pohraničníci lovili bandity), která si mě mohla vychutnat (celý moje obchodní vízum byla tehdy jedna velká bota), neměl jsem s vízem nejmeněí problém. Vízum tedy každopádně registrovat, a pokud možno tak přímo na Altaji.

Pokud vás zastaví milice a vy nemáte registraci, nemůže vás jen tak sbalit a vyhodit ze země. Mohou vás pouze odvést na policejní stanici, zadržet max. na 3 hodiny (v extrémních případech déle, ale musí mít pádný důvod) a uložit vám pokutu. Ze země vás mohou vyhostit pouze na základě soudního nařízení! Ovšem - chytnou-li vás bez registrace a vy už ji máte mít, a budou-li to řešit, tak se ocitnete v databázi a máte v následující pětiletce minimální šanci získat další ruské vízum (chápu, že toto většinu lidí nebolí). Další těžkosti (pokuta) vás mohou čekat při opouštění Ruska. Vzhledem k celní unii mezi RF a Běloruskem to prý dobře prochází, pokud jedete Běloruskem. Kontroluje vás až Belorus a je slušná šance, že mu bude ruská registrace ukradená.

K registraci víza potřebujete (v případě turistického víza):

  • pas s vizem,
  • migrační kartičku (dostanete při vjezdu) a
  • pozvání (z cestovky, případně od zvoucí osoby),
  • nakonec ještě musíte zaplatit "složenku" někde ve sběrbance (jakoby poštovní spořitelna) a vratit se s bumážkou o zaplacení na OVIR.

Bod třetí se u obchodního víza liší. Nicméně přes známosti se dají provádět různé pitominy, dokonce i registrovat obchodní víza přes cestovky... Švestka pak stejně jen kouká na štempl.

U studijního víza by to měla škola všechno obstarat, ale člověk toho po škole nakonec naběhá úplně stejně.

Kde lze zaregistrovat vízum

  • Gorno-altajsk, Kommunističeskij pr. 95, 3. patro, pracovna 2, 4 a 6. Tel: (38822) 62001. Osobně jsem neprověřil, budu rád když adresu někdo potvrdí. Narazil jsem i na jiné info.
  • Aktaš, PVS (Pasportno-Vizovaja Služba), ul. Mira 1a (poblíž pošty), (38836) 23381,
  • Koš-Agač, PVS, ul. Kooperativnaja 34 (naproti kanclu prokurátora), (38842) 22433.
  • Také se lze zaregistrovat už v Barnaulu, ale prý je to mnohem dražší.

Zpět nahoru